Historie klubu
V roce 1921 byl v Bystřici pod Hostýnem založen Sportovní klub Hostýn. Nový klub se od svého počátku věnoval dvěma sportům: kopané a tenisu. Fotbalové mužstvo SK Hostýn nejdříve trénovalo a hrávalo v zámeckém parku se souhlasem barona Arnošta Gideona Loudona, který byl také prvním předsedou SK Hostýn. Později byla pronajata od firmy Thonet louka v Přerovské ulici, naproti restaurace „Kasino“ a na ní bylo zřízeno fotbalové hřiště. Toto hřiště bylo otevřeno prvním veřejným zápasem v Bystřici pod Hostýnem 23. dubna 1922. SK Hostýn Bystřice p. H. Prohrál v tomto utkání s SK Holešov 1:6 před 1500 diváky.
Zájem o kopanou však časem v SK Hostýn upadala po sehrání několika dalších zápasů zanechal klub fotbalové činnosti. To se ovšem příznivcům kopané nelíbilo, a tak 7. října 1923 založili Sportovní klub Bystřice pod Hostýnem. Nový klub požádal také městský úřad o přidělení pozemku. Klubu byl pronajat pozemek v blízkosti městského parku Zahájené. Již 26. září 1924 začala výstavba hřiště, která byla dokončena 9. května 1926. Toto staré škvárové hřiště je dnes již nově zrekostruováno a zatravněno.
Fotbalové mužstvo bylo někdy na přelomu let 1925 a 1926 přihlášeno do Hanácké župy fotbalové (HŽF) a ze základní III. třídy se časem probojovalo až do I.B třídy, ve které si vítězstvím v sezoně 1939-40 vybojovalo postup do I.A třídy HŽF.
Účastníkem I.A třídy bylo mužstvo SK Bystřice dva roky. Skvěle si vedlo na podzim 1940, kdy obsadilo 2. místo za ČSS Olomouc. Na jaře 1941 se již týmu tolik nedařilo, a to znamenalo jen 7. místo. Příští sezona 1941-1942 byla ještě horší a mužstvo se umístilo na posledním 12. místě a sestoupilo do I.B třídy. Zájem o kopanou byl v té době velký. Návštěvy 1000 až 1200 diváků na mistrovských zápasech I.A třídy HŽF nebyly žádnou zvláštností. Tradiční derby SK Bystřice – SK Holešov zhlédlo 28. září 1941 celkem 1600 diváků, z toho 600 jich přijelo z Holešova. Utkání stejných soupeřů o rok dříve vidělo dokonce 2000 diváků. To byla největší návštěva zaznamenaná v dějinách kopané v Bystřici pod Hostýnem. Obě utkání skončila vysledkem 1:1.
Na další účast v I.A třídě si muselo bystřické mužstvo počkat šest let. Po skončení sezony 1947-1948 došlo v rámcí HŽF k reorganizaci, při níž byla dosavadní jedna skupina I.A třídy rozšířena na dvě. Postupovali tedy nejen vítězové, ale i týmy na dalších místech, mezi nimi i Bystřice, která skončila v uvedené sezoně pátá. Papírově to tedy nemělo vypadat moc růžově. Bystřice si však nad očekávání vedla výborně. V průběhu soutěže nebyla dlouho k poražení a po několik kol byla dokonce na prvním místě. Nakonec obsadila pěkné páté místo. Jarní pokračování sezony se bohužel již nekonalo. Před zahájením odvetné jarní části v roce 1949 došlo totiž k další, tentokrát generální reorganizaci kopané na území celého státu. Byly zrušeny všechny župy a jednotlivá mužstva byla zařazena do nových tříd podle tehdejších krajů. Přešlo se také podle sovětského vzoru na systém jaro – podzim, který platil až do roku 1957. Bystřice byla zařazena do II. třídy tehdejšího Gottwaldovského kraje a v průběhu padesátých let střídala účast v této třídě s účastí v okresním přeboru Holešovska (III. třída). Po územní reorganizaci krajů a okresů v roce 1960 se bystřické mužstvo stalo na tři roky účastníkem okresního přeboru Kroměřížska (II. třída). V sezoně 1962-1963 tuto soutěž vyhrálo a to znamenalo postup do I.B třídy krajské soutěže Jihomoravského kraje. Tato sezona byla významným mezníkem v historii bystřické kopané, protože až na jedinou výjimku (sezona 1979-1980 zásluhou další reorganizace) se bystřické mužstvo nevrátilo do přeboru okresu Kroměříž a hrálo vždy v soutěžích vyšších.
O šest let později v sezoně 1968-1969 obsadila Bystřice 1. místo ve skupině E a potřetí v historii místního oddílu postoupila do I.A třídy, tentokrát čerstvě vytvořené středomoravské župy. Účastníkem I.A třídy byl bystřický celek tři roky. Po skončení sezony 1971-72 sestoupil do I.B třídy v důsledku reorganizace soutěží, při níž byly župy zrušeny a opět obnoveny soutěže v rámci Jihomoravského a Severomoravského kraje. Na čtvrtý a poslední postup do I.A třídy si musela Bystřice počkat mnoho let.
Celá sedmdesátá a osmdesátá léta se bystřický fotbal pohyboval v horní polovině tabulek krajské soutěže. V roce 1980 dokonce po reorganizaci soutěže sestoupili fotbalisté do II. třídy a rok hráli v okresním přeboru Kroměřížska. Od roku 1988 již bojoval místní klub v I.A třídě krajské soutěže. V sezoně 1991-1992 došlo k další, již poslední reorganizaci soutěže a obnovení žup. Bystřice byla zařazena do Středomoravské župy, I.A třídy. V roce 1995 se začalo po letech čekání konečně blýskat na lepší časy, na konci sezony čekal bystřické fotbalisty postup do župního přeboru. Účinkování v něm mělo v dalších třech sezonách vzestupnou tendenci, a tak po třetím a druhém místě tabulky se FK Bystřice pod Hostýnem dočkal postupu do divizní soutěže.
V sezoně 1998–99 vybojoval tým FK Bystřice pod Hostýnem prvenství v župním přeboru Středomoravské župy a tím i postup do moravskoslezské divize. V sezoně 1999–2000 pak bystřický celek vybojoval prvenství v této divizi a tím i postup do Moravskoslezské fotbalové ligy (MSFL), tj. do III. nejvyšší ligy v ČR. Tento historicky největší úspěch místního klubu doprovázely nezapomenutelné bouřlivé oslavy.
Obě tyto sezony se tím nesporně zařadily k nejúspěšnějším obdobím v dějinách bystřické kopané. Celkem 14 hráčů se může pochlubit tím, že patřili do sestav bystřických mužstev v obou těchto slavných sezonách. Jsou to: brankař Josef Špígl, dále pak David Petráš, Josef Barot, Petr Čagan, Jaromír Barveníček, Petr Čech, Jiří Trňák, Martin Olša, Martin Malík, Miroslav Rolinc, Alois Skopal, Martin Krampla, Libor Pumprla a Jiří Zemánek.
Skvělá sezona 1999–2000 si určitě zaslouží, aby byla připomenuta nejvyšší vítězství, dosažená v této sezoně. Na hřištích soupeřů to byly následující výhry: 7:1 nad SK Rapid Muglinov, 4:0 nad TJ Lokomotiva Pramet Šumperk, 3:0 nad TJ Jiskra Rýmařov a 3:0 nad SK Dětmarovice. A největší domácí vítězství v Zahájeném: 5:1 nad SK UNO Zábřeh – Zvole, 5:1 nad FC Slavoj Bruntál a 4:1 nad TJ Valašské Meziříčí.
Závěrečný zápas sezony 1999–2000 byl sehrán 17. června 2000 a tým FK Bystřice v něm porazil TJ SK Kravaře 3:1.
Toto utkání sledovalo 2000 diváků a to byla největší návštěva v Bystřici na mistrovském zápase za posledních 60 let!
Hned po utkání následovaly velké oslavy postupu do MSFL, které pak pokračovaly několik hodin již na jiném místě.
Byla tím připomenuta rok stará situace, kdy 16. června 1999 po vítězství FK Bystřice nad FC Morkovice 2:1 před 500 diváky propukly oslavy postupu do divize, které se pak také přenesly do jiného prostředí. Hned po zápase předseda SMFŽ (Středomoravská fotbalová župa) Jaroslav Valenta předal bystřickému kapitánovi Martinu Malíkovi pohár pro vítěze župního přeboru za velkých ovací publika. O devět dní později, 25. června 1999, pak odcestoval úspěšný bystřický tým na zaslouženou sedmidenní dovolenou do Itálie. Župní přebor vyhrála Bystřice s náskokem 13 bodů.
V sezoně 2000–2001 se bystřický tým představil v roli nováčka v MSFL a pod vedením trenéra Františka Rolince vybojoval ve III. lize pěkné 7. místo, když po podzimu r. 2000 byl dokonce na 3. místě. Celková bilance týmu byla: 30 zápasů, 11 vítězství, 10 remíz, 9 porážek, poměr branek 50:43, 43 bodů a 7. místo. Z 11 ligových vítězství je nutno připomenout vysoké vítězství 4:0 doma nad TJ Nový Jičín a první ligové vítězství 5:2 nad FC Elseremo Brumov v „zápase snů“ na hřišti soupeře.
Mužstvo FK Bystřice posílil v sezoně 2000–2001 odchovanec a bývalý hráč bystřické kopané Marek Hošťálek, který se po mnoha letech vrátil na jaře r. 2001 do Bystřice a stačil ještě v jarní sezoně nastřílet 8 branek. Jiná posila, Ivan Slivka, zase v podzimní sezoně v r. 2000 vsítil 6 gólů, bohužel na jaře r. 2001 již téměř nehrál. Střelec A. Skopal docílil 10 branek (na podzim 7, na jaře 3). Velkou postavou byl brankař Aleš Jurčík, který svým třem náhradníkům nedal jedinou šanci a odchytal všech 30 zápasů.
V r. 2001 oslavovala bystřická kopaná další kulaté výročí. FK Bystřice p. H. vydal sborník „80 let kopané v Bystřici pod Hostýnem“, který je dílem 12 autorů. Časopis „Bystřické Pokroky“ pak uveřejnil dalších osm článků, z nichž šest připomnělo některé další sezony (přehled soupeřů, výsledků, sestavy bystřických mužstev a přehled střelců), jeden článek byl vzpomínkou na start týmu Sokola NV Bratislava a jeden nabídl portrét slavného bystřického střelce v šedesátých letech, Ericha Beneše. Tím regionální periodika „Bystřické Pokroky“ navázala na podobný seriál z r. 1996.
V sezoně 2001–2002 absolvoval bystřický tým svou druhou sezonu v MSFL a byl ještě úspěšnější než v předchozí sezoně 2000–2001. Vybojoval velmi pěkné 4. místo, když po podzimu r. 2001 byl dokonce na 1. místě. Exceloval M. Hošťálek, který nastřílel 17 branek a byl nejlepším střelcem MSFL. A. Skopal byl s 8 brankami na 8. místě a M. Olša se 7 góly byl na 12. místě. Ve funkci trenéra se vystřídali Zdeněk Ševela a od 10. kola Pavel Korál.
Znovu hvězdil brankař A. Jurčík, který opět odchytal všech 30 zápasů a jeho dva náhradníci odseděli celou sezonu na střídačce. Z výsledků si zaslouží připomenout vítězství 4:0 doma nad 1. FC Synot Staré Město B a venku vítězství 3:1 nad FC Kunovice a 2:1 nad FC Baník Ostrava B. Bystřice zaznamenala ze 30 utkání 14 vítězství, 6 remíz, 10 porážek, aktivní poměr branek 46:41 a 48 mistrovských bodů.
Marek Hošťálek po skončení podzimní sezony v r. 2001 ještě hostoval v prvoligovém týmu Slezský FC Opava a odehrál tři zápasy v nejvyšší soutěži, v I. lize, proti FK Teplice, FC Stavo Artikel Brno a Bohemians Praha. Po skončení jarní sezony v r. 2002 nastoupil ještě za Opavu v dalším zápase nejvyšší soutěže proti 1. FC Synot Staré Město.
V sezoně 2002–2003 odehrála Bystřice třetí sezonu v MSFL, ale skončila až na 11. místě. Brankař Jurčík odchytal většinu zápasů, náhradníci však dostali 5krát příležitost ho zastoupit. Stále však hvězdil M. Hošťálek, který nastřílel 18 gólů, včetně čtyřech hattricků, a byl opět nejlepším střelcem MSFL. Střelecky se blýskli i Jiří Trňák a M. Olša, oba s 8 góly a tím se zařadili na dělené 12. místo mezi nejlepšími střelci MSFL. A. Skopal už v mužstvu nebyl. Trenérem byl Pavel Korál (podzim 2002) a Pavel Pumprla (jaro 2003).
V sezoně 2003–2004 absolvovala Bystřice čtvrtou sezonu v MSFL, ale soumrak pokračoval, tým obsadil až 12. příčku. A. Jurčík opět nastoupil ke všem zápasům. V mužstvu se na jaře r. 2004 objevil nový výborný střelec Aleš Chmelíček, který jen v jarní sezoně vsítil 8 gólů. V týmu chyběl již M. Hošťálek. Trenérem týmu byl Pavel Pumprla, od 4. kola pak Karel Josl. Největší úspěchy: výhry doma 3:0 nad SK LeRK Prostějov, 2:0 nad FC Tescoma Zlín B a 2:1 nad FC Baník Ostrava B.
V sezoně 2004–2005 odehrálo bystřické mužstvo pátou sezonu v MSFL a zablýskalo se na lepší časy, bystřický tým obsadil totiž slušné 9. místo. Bystřickou branku hájili již Luděk Juráň (podzim 2004) a Jan Veselý (jaro 2005). Znovu exceloval A. Chmelíček, který nastřílel 19 gólů a stal se nejlepším střelcem MSFL. Sekundoval mu M. Olša, který s 9 góly byl desátý mezi kanonýry III. ligy. Nejvydařenější zápas odehrála Bystřice 14. listopadu 2004, kdy ve velké zimě a v silném větru deklasovala SK Lipová 6:1 na hřišti soupeře. Hattrickem se tehdy blýskl Michal Dostál. Cenné byly také výhry 4:1 venku nad SK Tatran Poštorná (M. Olša vsítil 3 góly) a doma 3:0 nad SK Hranice. Celková bilance byla slušná: 30 zápasů, 11 vítězství, 7 remíz a 12 porážek. Poměr branek byl 42:47 a 40 bodů zajistilo 9. místo. Trenéry byli Pavel Hajný (podzim 2004) a Alois Skácel (jaro 2005).
V sezoně 2005–2006 absolvovala Bystřice šestou sezonu v MSFL a obsadila 16. místo a to znamenalo sestup ze III. ligy. Bystřickou branku hájili téměř rovným dílem J. Veselý, Dalibor Valoušek a Vlastimil Trochta. Chyběl již Chmelíček, na podzim se sice vrátil Hošťálek, ale to již k záchraně nestačilo a na jaře již v sestavě chyběl. Největšími úspěchy byly tři domácí výhry: 3:0 nad TJ MSA Dolní Benešov, 2:0 nad FC Vítkovice B a 2:0 nad FC Tatran Brno Kohoutovice. Trenérem byl nejdříve Václav Cahyna, od 3. kola ho vystřídal Pavel Vaigl.
V sezoně 2005/2006 obsadilo mužstvo FK Bystřice pod Hostýnem poslední 16. místo v Moravskoslezské fotbalové lize (MSFL), tedy v III. lize. To znamenalo sestup do divize. Tím skončilo nejúspěšnější období v historii bystřické kopané, s nímž se může srovnávat pouze krátké mezidobí v letech 1939–1942, kdy tehdejší mužstvo S. K. Bystřice vybojovalo postup do župního mistrovství a dva roky bylo účastníkem této nejvyšší župní třídy. Při tehdejší struktuře soutěží to byla také třetí nejvyšší třída po lize a divizi.
V dalších sezonách zůstala Bystřice již ve stínu svého nejslavnějšího období. Tři sezony bylo mužstvo FK Bystřice účastníkem moravskoslezské divize, ale na návrat do III. třídy to zdaleka nevypadalo. V sezoně 2006/2007 obsadila Bystřice 11. místo, v ročníku 2007/2008 skončila na 10. místě a v sezoně 2008/2009 obsadila 14. místo, což znamenalo sestup nikoliv do župního přeboru, ale do krajského přeboru Zlínského kraje . Župní soutěže byly totiž zrušeny již v roce 2001 po desetileté existenci. V dějinách československé a české kopané tak byly župy zrušeny již potřetí (1948, 1972). Od roku 2001 se tedy opět hrají krajské přebory a krajské soutěže, což dříve narozeným příznivcům kopané připomíná 2. polovinu 20. století, protože od 50. let do 80. let tvořily strukturu fotbalových soutěží rovněž krajské přebory a krajské soutěže.
V sezoně 2009/2010 obsadil bystřický tým sice až 3. místo v přeboru Zlínského kraje, ale to nakonec stačilo k návratu do divize. Vítězný FC RAK Provodov totiž neměl zájem postoupit a druhý v pořadí FC Slovácká Sparta Spytihněv již nemohl podruhé postoupit z ekonomických důvodů.
90 let kopané v Bystřici pod Hostýnem (1921–2011)
V sezoně 2010/2011 se Bystřici v divizi opět nedařilo, obsadila 15. místo a znovu sestoupila do přeboru Zlínského kraje. Ani zde se však bystřickému týmu nedařilo. V podzimní části sezony 2011/2012 obsadilo bystřické mužstvo 12. místo (páté od konce) a v jarní sezoně bude mít starosti s obhájením účasti v této třídě, protože od sezony 2012/2013 se sníží počet účastníků v přeboru kraje ze 16 na 14.
Historie bystřické kopané je bohatě zdokumentována. Největší zásluhu na tom mají kronikáři. první kroniku fotbalového klubu založil v roce 1940 jeho dlouholetý předseda Theodor Chvatík. – předsedou byl nepřetržitě od roku 1932 do roku 1948. Kroniku vedl až do roku 1947. Pak nastala pomlka dlouhá 24 let. Z padesátých a šedesátých let jsou však zachovány doklady, které vpodstatě kroniku téměř nahradily.
V roce 1971 je ještě před zahájením oslav 50. výročí bystřické kopané bylo konstatováno, že oddíl kopané TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem nemá žádnou kroniku, a proto bylo rozhodnuto o jejím založení. Nová kronika navázala na kroniku z let 1940–1947. Kronikářem se stal Josef Kondýsek. Po jeho smrti v roce 1974 převzal kroniku Theodor Chvatík, který ji vedl do svých 80 let, do roku 1981. Pak ji předal Vratislavu Slámovi V roce 1985 jej vystřídala Romana Bílková, která kroniku doplňovala do roku 1991. Od tohoto roku vede kroniku FK Bystřice pod Hostýnem paní Alice Ottová. Je velmi přesná a důkladná, pracuje svědomitě, zodpovědně a spolehlivě a mohla by být vzorem drtivé většině fotbalových kronikářů v Česku. Zpracovává nejen zápasy mužstva, ale zaznamenává i činnost dorostu, žactva a přípravky. Kromě toho vede také kroniku bystřické házené.
Tak jako většina fotbalových klubů a tělovýchovných organizací vystřídal i bystřický oddíl kopané pestrou škálu oficiálních názvů. V letech 1921–1923 se kopaná hrála v S. K. Hostýn Bystřice pod Hostýnem, od roku 1923 tu byl S. K. Bystřice pod Hostýnem. Od roku 1948, po sjednocení tělovýchovy a sportu, se fotbal hrál v TJ Sokol Bystřice pod Hostýnem. Od roku 1950 v rámci celostátního hesla „Sokol patří pracujícím“ začaly vznikat ZSJ, tedy závodní sokolské jednoty. Bystřičtí fotbalisté hráli pod názvem ZSJ Thonet Bystřice (1951–1952), bystřická házená pod názvem ZSJ Impregna Bystřice. Od roku 1953 se pak dlouho hrálo za TJ Tatran Bystřice, od roku 1991 za TJ Bystřice a od roku 1998 jsou naši fotbalová reprezentanti sdruženi v FK (fotbalovém klubu) Bystřice pod Hostýnem.
U příležitosti jubilea bystřické kopané je jistě namístě připomenout funkcionáře, kteří stáli v čele. Byli to nejdříve předsedové SK Hostýn a sportovního klubu, později předsedové TJ Sokol, ZSJ Thonet, TJ Tatran, TJ Bystřice a FK Bystřice pod Hostýnem. Od roku 1948 to byli vždy předsedové oddílů kopané.
1921–1923 Ernst Gideon Loudon
1923–1925 Karel Svoboda
1925 František Gottwald
1925–1927 Antonín Chovanec
1927–1929 Augustin Slezák
1929–1930 Antonín Chovanec
1930–1932 Karel Svoboda
1932–1942 Theodor Chvatík
1942–1943 Karel Sláma
1943–1944 Miroslav Karlík
1944–1946 Theodor Chvatík
1946–1948 Pavel Tauber
1948–1953 Karel Hrdlička
1953–1955 Karel Langer
1955–1956 František Kohoutek
1956–1958 František Děcký
1958–1959 Karel Langer
1959–1961 Alois Podzemný
1961–1979 Josef Beneš
1979–1983 Přemysl Havránek
1983–1985 Josef Beneš
1985–1991 Vítězslav Zapletal
1991–2004 Zdeněk Havránek
2004–2008 Michal Šrom
od r. 2008 Roman Ondroušek
Od roku 1923 do roku 1942 byli vedoucími funkcionáři bystřické kopané předsedové SK Bystřice, od roku 1942 to pak byli předsedové fotbalového odboru SK Bystřice pod Hostýnem.
Pokud porovnáme dějiny kopané čtyř největších měst v okrese, pak historie kopané v Bystřici pod Hostýnem je vlastně nejkratší. V Kroměříži se fotbal hraje od roku 1903, v Hulíně od roku 1904, v Holešově od roku 1905. Je možné, že by se i v Bystřici hrál fotbal před rokem 1914? V Bystřici pod Hostýnem existovaly před první světovou válkou TJ Sokol, Orel, Klub českých turistů a DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota). Je ale málo pravděpodobné, že by se některá z těchto organizací věnovala kopané. Alespoň o tom nejsou žádné důkazy.
Co ještě dodat k jubileu bystřické kopané? Rok 2011 byl neúspěšný, a tak se ani neoslavovalo a kulaté výročí se jen v průběhu roku občas připomínalo. Zbývá tedy jediné – popřát bystřické kopané v dalších sezonách mnoho úspěchů, který by v první řadě měly zajistit mužstvu účast v přeboru kraje a pak i návrat do divize a do III. ligy. Tím by bystřická kopaná navázala na své nejslavnější a nejúspěšnější období v letech 1998–2006.
Vypracoval: Vlastimil Doležel